Bojovali za vlast

Viděl jsem první dobrý válečný film. Teda neviděl jsem ho celý. Jen tak jsem procházel obývákem, kde byla puštěná televize a chytil jsem asi hodinu snímku Bojovali za vlast. I přes to, jak rozvláčným stylem je točený, mě zaujala hned první scéna, co jsem viděl, protože dialogy jsou úplně jiné než je obvyklé.

Vlastně ani nevím, o čem ten film je a jaká je jeho dějová linie. Několikrát tam Němci zaútočili a Rusové se snažili přežít. Co mě ale v tom kousku filmu nadchlo, je, že režisér Bondarčuk tam ale moc nevyprávěl o válce. Ta byla jaksi v pozadí, ačkoli je film v první bojové linii. On tam ruským způsobem vyprávěl o uvažování ruských lidí. 

Dlouhodobě procházím (stovky zhlédnutí) ruská videa na vimeu (sestřihy z různých akcí, svateb, sportů atd.). Dopředu vím, že mi to video nic nedá, ale strašně se těším na ten okamžik, kdy poprvé najdu ruské video, ze kterého ucítím ruskou mentalitu. Možná je to tím, že server vimeo v Rusku používá jen určitá skupina lidí. Nicméně z těch stovek zhlédnutí mám dojem, že čím víc je video stylu holywood, tím líp. Podle stylu, jakým je video natočené, nejsem schopný poznat, jestli je Americké nebo Ruské. To Francie je jiná písnička. (Vím, nejde zobecňovat, ve Francii mají taky hoolywoodská videa. Ale najít francouzské video s francouzskou atmosférou a točené francouzsky není tak těžké).

Už během sledování filmu jsem se snažil přijít na to, jak to pan Bondarčuk vypráví, že je to tak jiné. A nepřišel jsem na to. Jsem za ten můj neúspěch rád. Správně bych mu rozumněl, kdybych byl Rus. Když izraelským filmům nejvíce rozumí Izraelci, francouzským Francouzi, českým Češi, to jsou filmy, které mají co předat.